ZŠ a MŠ Přemyslovice
Základní škola a Mateřská školaPřemyslovicepříspěvková organizace

Čtenářské dílny

Součást projektu Jazyková gramotnost

     Součástí projektu Jazyková gramotnost je příprava a realizace tzv. čtenářských dílen v jednotlivých ročnících naší školy. Učitelé českého jazyka se účastní semináře, kde získají potřebné informace a zkušenosti k zavádění čtenářských dílen. Poté vypracují tématické plány pro jednotlivé ročníky a do konce kalendářního roku 2015 ověří v každém ročníku 6 těchto dílen. Projekt slouží také k obohacení školní knihovny novými knihami.

Hodnocení

V průběhu realizace projektu byly vytvořeny celkem 4 tématické plány pro 5., 6., 7. a 9. ročník, včetně 10 čtenářských dílen pro každý tématický plán. V každém ročníku bylo ověřeno 6 čtenářských dílen. K realizaci byly využity knihy zakoupené v požadovaném počtu, kvalitě a využitelnosti. Pedagogové, kteří se na dané aktivitě podíleli získali odbornou kompetenci pro realizaci Čtenářských dílen ve výuce. Čtenářské dílny přispěly ke zlepšení čtenářské gramotnosti a zvýšily zájem o četbu.

Eva Šigutová

Zprávy z ověřování


Zpráva z ověřování čtenářských dílen – 5.ročník

EU OPVK- ČD1

Dílna sloužila zejména k tomu, aby představila knižní tituly nakoupené z dotace a zároveň vhodné pro věkovou skupinu dětí páté třídy. Ačkoliv si děti mohly přinést svoji rozečtenou knihu, většina si ji nepřinesla, protože se právě chtěli seznamovat s novými knihami. Při této aktivitě se velmi projevily rozdíly ve čtenářské dovednosti žáků. Zdatnější čtenáři přečetli v nabízeném čase 5 – 10 stran textu a tudíž se jim i dobře plnil úkol. Horší čtenáři naopak přečetli třeba jen jednu nebo dvě strany a potom jim následující úkol dělal problémy.

Samotná aktivita se dětem velmi líbila. Jen jsme narazili na několik problémů. Některým žákům dělalo potíže najít nějaký problém, zápletku, jakoby pořád čekali na něco ještě „většího“. Dalším problémem bylo formulování otázky pro Děda Vševěda. Musel jsem jim s tím často pomáhat. Problém také nastal tehdy, když papírová koule přistála u adresáta a děti při rozbalení zjistili, že dopis s dotazem je nečitelný. Bylo tudíž nemožné na takový dotaz odpovědět a celou práci to narušilo.

Z celkového pohledu se mi zdá tato dílna povedená a vhodná právě pro seznámení s novými knihami. Nespornou výhodou je to, že děti pracují svým tempem a mohou pracovat s vlastní knihou. Do budoucna by bylo dobré zdůraznit úpravu dopisu, aby se dal snadno přečíst, a dále se více zaměřit na slabší žáky a pomoci jin ke splnění zadání.

EU OPVK – ČD2

V této čtenářské lekci jsme pracovali s knihou Letopisy Narnie – Lev, čarodějnice a skříň. Dílna byla zaměřená na porozumění textu, práci s hlavními postavami. V dílně jsem použil aktivitu pětilístek, kterou používám jako vhodnou kontrolu toho, zda děti textu porozuměly. Velmi dobré bylo to, že společně sw dětmi jsme již knížku několik dní četli, a tudíž pro ně bylo snazší úkol splnit. Podařilo se to téměř všem, jen někteří měli problém se slovními druhy, jejichž správné používání je základem pro vyplnění pětilístku. Vhodné bylo také to, že jsme společně jako motivaci jednu postavu zpracovali a děti se tak řídily podle nějakého vzoru. Po dílně jsme již knihu dál nečetli, aby měly děti motivaci si ji přečíst sami. To se také podařilo, protože hned po skončení dílny se celá sada knih rozpůjčovala.

EU OPVK – ČD3

V této dílně jsme pracovali s knihou Babička drsňačka, a to opět formou čtenářské lekce. Děti při ní použily velmi oblíbenou aktivitu – čtení s předvídáním. Mohly si tak vlastně rozvíjet fantazii a zároveň si částečně vyzkoušet roli spisovatele. Dětem se pracovalo dobře a s chutí. V průběhu hodiny jsem však zjistil, že časová dotace nám nebude stačit. Proto jsme nakonec rozložili práci do dvou hodin, což se ukázalo jako nejvhodnější řešení. Dílna by byla jinak velmi uspěchaná, většina dětí by ji nestihla a čas na sdílení by nezbyl téměř žádný. S velkým úspěchem se setkalo vymýšlení, jak asi by mohla vypadat babička, která bude drsná. Potvrdilo se mi také, že děti mají ve velké oblibě propojení textu a kreslení obrazu, což je pro mě signál zařazovat tuto aktivitu častěji. Kniha je po proběhnuté dílně stále půjčená a patří k našim „bestselerům“.

EU OPVK – ČD 4

Při této aktivitě jsme využili knihu s názvem Kuky se vrací. Většina dětí knihu zná i jako animovaný příběh. Takže i z tohoto důvodu dílna nebyla zaměřená na samotný děj, ale na práci s textem, konkrétně práci s charakteristikou postav a jejich výtvarné zpracování. Děti opět pracovaly radostně. Dílna je bavila. Bohužel na časovou dotaci pro kreslení mám horší odhad, takže jsme v časovém limitu nakreslit postavy nestihli. Protože mi to bylo líto, děti se opravdu moc snažily, dokončili jsme aktivitu a celou dílnu v další hodině. Dětem se moc líbilo srovnání vlastních kreseb s kresbami na vnitřní straně přebalu knihy.

EU OPVK – ČD5

Pro tuto lekci jsme použili knihu Lichožrouti. Kniha sama o sobě velmi dobře pracuje s fantazií a děti hodně bavila. Dobře se zapojovaly již při motivaci, kdy měly vymýšlet, co dělají postavy, které nesou jméno lichožrouti. Překvapilo mě a možná i děti kolik zajímavých nápadů a variant se sešlo. Ukázka, ve které nějaký profesor odhaluje pravdu, však byla pro všechny překvapením. Dětem se s textem pracovalo příjemně, dobře se jim četl. Děti také zaujala následující aktivita, ve které četly několik různých ukázek a posléze se obohacovaly o zjištěné informace.

Velkou výhodou byl můj předpoklad, že se kniha bude líbit, protože knihu sám dobře znám, i proto jsme nakoupili všechny dosud vyšlé díly a děti si je postupně půjčují.

EU OPVK – ČD6

K práci jsme využili knihu Nevyřáděný dědeček. Při dalším opakování bych tuto dílnu rád propojil s tělesnou výchovou, protože jsem k ní využil hledání zábavy a her, které jsme jako děti bez počítačů a mobilů hráli my. Popřípadě do kterých se zapojovali naši rodiče. Text se dětem velmi líbil. Horší to bylo s úkolem, ve kterém měly děti popisovat hry svých rodičů. Do budoucna by se aktivita dala propojit i se spoluprací s rodiči. Děti by tyto informace zjišťovaly přímo od nich. Následující rozbor toho, jak jednotlivé hry vypadají, přinesl nemilé zjištění, že z nich neznají děti téměř nic a pokud ano, je to spíše jen z vyprávění, než z vlastní aktivity.

 

Závěrečné shrnutí

Forma výuky literární výchovy pomocí práce přímo s knihou se mi jeví velmi efektivní. Děti si raději osahají celou knihu, těší je možnost, že když si knihu oblíbí, když se pro ni namotivují, mohou si ji hned půjčit. Shledávám také pozitivní to, že děti byly schopné ve většině případů opravdu intenzivně číst. Pro většinu z nich to totiž je jediná příležitost, jak skutečnou knihu, nejen čítanku, držet v ruce.

O úspěchu této formy vyučování svědčí i výrazný posun ve výpůjčkách knih. Množství knih, půjčených v loňském školním roce, je již teď v polovině tohoto školního roku trojnásobné.

Mgr. Marek Bartoník


Zpráva z ověřování čtenářských dílen – 6.ročník

EU OPVK- ČD1

Tato čtenářská dílna byla provedena jako první a byla pro děti i pro mě příjemným překvapením. Často vidím v běžných hodinách literatury, kde se pracuje pouze s čítankou, že práce s textem není taková, jakou bych si představoval. Tato čtenářská dílna mě okamžitě přesvědčila, že to může být i jinak. Děti si k ní mohly přinést svoji knihu nebo využít z nabídky nových titulů koupených z dotace. Většina využila právě druhou zmiňovanou možnost, protože byla zvědavá na nové knihy. Děti pracovaly dobře, zpočátku jim dělalo problémy pracovat na vlastní pěst, protože jsou až příliš zvyklé na neustálé instrukce a vedení. Jakmile se ale do knihy začetly, ztratily nerozvahu a celá dílna pak měla příjemný spád. Vše jsme stihli v rámci jedné hodiny. Jen děti mrzelo, že jsme si nestihli představit všechny knihy, které jsem přinesl. Proto jsme se dohodli, že to doženeme v dalším pokračování nebo v dílně, jejímž cílem bude představení další hromádky knih. Praktický závěr z dílny bylo také vyústění minilekce, jejímž cílem bylo upřesnit, vyvodit pravidla pro psaní dopisů. Pokud budu tuto dílnu dělat někdy v budoucnu, uvědomuji si, že je velmi důležité dětem zdůraznit úpravu v psaní dopisů. To byl asi jediný zádrhel. Dopis, který byl „řádně doručen“, ztratil svoji hodnotu tím, že se dal velmi špatně rozluštit. Následně jej musel luštit jeho pisatel, a tím také prozradil svoje autorství. Pro adresáta tak bylo snazší přijít na to, do jaké knihy má dopis vrátit, takže tato aktivita pak ztratila na dobrodružnosti a ovlivnila práci s vyvozováním z textu. Jinak hodnotím dílnu jako velmi zdařilou.

EU OPVK – ČD2

Tato čtenářská dílna vycházela z fantastické knihy Tobiáš Lollness. Kniha sama o sobě je napsaná tak dobře, že motivaci k jejímu přečtení není třeba příliš přehánět. Proto se i velmi dobře vytvářela dílna. Ta byla zaměřena na propojení čteného textu a kreslení obrázků. Hlavní hrdina se totiž v příběhu dostane do velmi nepříjemné situace, je uvězněn v jeskyni, kde čeká na záchranu od svých přátel. Zásoby se mu tenčí a jediným světlým bodem je vzpomínka na důležité situace v jeho životě. Tobiáš začne některé výjevy kreslit na stěnu jeskyně, aby si ukrátil čas. Uvědomuje si také, jak jsou mu některé prožité chvíle drahé. Na tuto situaci jsme navázali ve třídě. Děti nejprve četly úryvek z jeskyně a potom se pokoušely vymyslet a jednoduše nakreslit svůj důležitý životní okamžik. Abych jim práci zjednodušil, přinesl jsem jim ukázky jeskynních maleb z pravěku, tak jsme hodinu také propojili s dějepisem a chvíli se bavili o pravěkých malbách. Velmi zajímavé bylo také závěrečné sdílení. Ve kterém děti mluvily o svých životních okamžicích. Považuji tuto dílnu za jednu z nejzdařilejších na celé škole.  „Sláva“ knihy se rozšířila mimo stěny třídy a na knihu jsem musel vypsat pořadník, a to i přesto že je poměrně rozsáhlá.

EU OPVK – ČD3

V této dílně jsme se opět zaměřili na seznamování se s novými knižními tituly. Bylo to i na popud žáků, kteří se chtěli obeznámit s co největším množstvím novinek. Kromě představení nových knih byla dílna zaměřena na práci s textem a schopnost nějakým způsobem na čtený text reagovat. Jako vhodná aktivita se jevila metoda kritického myšlení – podvojný deník. Žáci četli knihu (nejlépe tu, kterou v dílně jedna nedrželi v rukou) a na nějakou část textu reagovali. Text, větu nebo slovo, si napsali do levé části tabulky a do pravé části vepisovali svůj komentář. Zdatnější žáci ještě mohli reagovat komentářem na komentář a tím se dala aktivita ještě využít pro práci ve dvojicích. Dílna se vydařila. Její zadání nijak neznevýhodňuje slabší žáky. Jen je dobré pohlídat jejich výběr knih, protože některé texty jsou náročnější.

EU OPVK – ČD 4

Tato dílna vznikla spontánně. Z knihy Baba Jaga, kostlivá noha jsme četli společně některé pohádky. Přišlo mi zajímavé text nějak použít, a tak vznikla dílna. Děti v ní pracovaly s úkoly, ve kterých vyvozovaly typické znaky pro české pohádky. Děti si je napsaly na tabuli. V jakékoliv pohádce z knihy potom porovnávaly typické znaky pro ruské pohádky. Závěr dílny jsme věnovali srovnání české ježibaby a ruské baby jagy. Děti mohly použít formu pětilístku nebo jen srovnávat pomocí charakteristik. Dílna byla vydařená, dětem se líbila. Několik z nich si knihu půjčilo.

EU OPVK – ČD5

Tato dílna vznikla ze zajímavého zjištění. Při jedné hodině literatury jsem shledal, že děti nerozumí rozdílu mezi naučnou a krásnou literaturou. Dílna k  termínu naučná literatura se proto přímo nabízela. Děti nejprve v brainstormingu zkoušeli sami vystihnout, co tento termín asi znamená. Vypsali jsme si jejich nápady na tabuli. Potom si mezi sebou rozebrali jednotlivé naučné tituly koupené z dotace. Vypsané charakteristiky na tabuli vyhledávali v knihách a rozhodovali se, zda jednotlivé výroky platí, či nikoli. Knih bylo dostatek natolik, aby si je mohli mezi sebou několikrát vyměnit. Žáky aktivita bavila, nakonec všichni pojmu rozuměli a přitom se seznámili s několika pěknými knihami.

EU OPVK – ČD6

Šestá dílna byla cíleně zaměřená na práci s textem, konkrétně na čtení s porozuměním. Po krátkém představení knihy děti četly ukázku a následně odpovídaly na jednoduché otázky, které byly výlučně zjišťovací. Velmi jednoduše umožnila tato aktivita zpětnou vazbu ohledně porozumění textu. Samotná kniha děti zaujala, hned si ji jedna žákyně půjčila.

Závěrečné shrnutí.

Celkově hodnotím zavedení dílen do výuky velmi pozitivně, všechny proběhlé dílny měly velký úspěch, o čemž svědčí i fakt, že se znásobilo množství půjčovaných knih. Na druhé straně, ale musím zkonstatovat, že na tak rozsáhlý projekt bylo velmi málo času. Takže ne všechny dílny jsou doladěné tak, abych byl stoprocentně spokojený. Toto musím hodnotit jako velmi silné negativum, za podobných podmínek bych již tuto práci nezpracovával, protože termín byl opravdu šibeniční.

 

Mgr. Marek Bartoník


Zpráva z ověřování čtenářských dílen – 7.ročník

EU OPVK- ČD1

Při této aktivitě jsme každému žáku rozdali jinou knížku. Každý z nich ji stručně představil před kolektivem. Poté byli seznámeni s cílem hodiny. Žáci si 10 minut četli na libovolném místě knihy, až narazili na určitý problém kterékoli postavy z příběhu. Na připravený papír pak formou krátkého dopisu (5-8 řádků) poprosili za tuto postavu (psali v ichformě) oslovenou osobu o pomoc, řešení, návod… Napsaný dopis složili do vlaštovky a rozhodili po třídě. Na lavici uložili knížky, ze kterých četli. Pak si každý žák vybral libovolný dopis (ne svůj) a snažil se jeho autorovi (postavě z knížky) poradit, navrhnout řešení. Napsanou odpověď se pak pokoušeli vkládat do správné knížky- doručovali dopis správné postavě s problémem. Žáci si poté společně četli problémy i návrhy jejich řešení. Nejvíce je bavilo porovnávat, jak to doopravdy dopadlo v knize.

Tato aktivita žáky zjevně nadchla. Podařilo se jim poměrně rychle najít libovolnou postavu, vyhledat a zformulovat daný problém. Překvapilo to i u slabších žáků, kteří mívají potíže se čtením či interpretací textu. S odpověďmi už to bylo horší. Některé se povedly, vztahovaly se k dané otázce, prosbě o pomoc. Jinde však někteří žáci jen rychle doplnili nějakou svou odpověď, jež nijak nesouvisela s danou otázkou a postavě žádající o pomoc by moc nepomohla. Zde bylo vidět, že dotyčný žák se s postavou, kterou si vybral, nesžil, její problém ho neoslovil – chtěl jen rychle splnit úkol. Vzhledem k menšímu počtu žáků ve třídách nebyl ani problém se zařazením (doručením) dopisu do správné knihy (dotyčné postavě). Čeho se žáci měli hlavně vyvarovat? Nepodepisovat dopis svým jménem, nepsat název knížky ani autora a hlavně psát čitelně, aby spolužáci byli schopni vzkaz přečíst. Žáci se touto aktivitou snažili vžít do postavy, blíže chápat její problémy a starosti, přiblížit se k ní – třeba si ji i oblíbit, budou ji chtít pomoci a mohou být i zvědavi, jak její příběh dopadne – motivace k četbě. Do debaty se zapojovali i ostatní žáci a navrhovali další možné varianty a způsoby řešení problému – společně sdíleli a přemýšleli. Žáci se k této aktivitě rádi vracejí.

EU OPVK – ČD2

Na první aktivitu jsme volně navázali i ve druhé čtenářské dílně. Zůstali jsme u problematiky zejména hlavní postavy příběhu. Nejprve žáci zkusili porovnávat nadpřirozené schopnosti a vlastnosti dvou čarodějů – Krabata z knihy Čarodějův učeň a dětem dobře známé postavy Harryho Pottera. K motivaci týkající se postavy Krabata byl žákům promítnut film Čarodějův učeň. Posléze vyučující představil před třídou knihu, porovnal dějovou linii film-kniha s důrazem na osudy a vývoj hlavní postavy knihy- Krabata. K motivaci čaroděje H. Pottera jsme využili skutečnost, že většina žáků jeho osudy a vlastnosti zná a nemá problém s postavou pracovat. Jako druhou možnost, jak správně navodit u žáků zájem o danou postavu, jsme zvolili aktivitu zvanou Panák. Většina znala tuto pohybovou aktivitu, a proto se na ni těšili. Žáci zde měli za úkol do jednotlivých okének doplňovat dobré či špatné činy vybrané postavy, zájmy, speciální schopnosti, úkoly a povinnosti, záporné či kladné vlastnosti. Zde místy nastaly trochu potíže. Zejména u slabších žáků dělalo problém vystihnout a vybrat požadovanou vlastnost a stručně ji zapsat do vymezeného políčka. Tyto nedostatky jsme pak odstraňovali při následném sdílení, kdy si žáci vzájemně doplňovali chybějící údaje. Na závěr hodiny pak při společném sdílení porovnávali dobré či špatné vlastnosti, činy, zájmy obou hlavních postav. Jako druhou aktivitu jsme zvolili tzv. Pocity. Žáci zde doplňovali ke čtyřem smajlíkům – pokaždé jinak se tvářícím – pocity a nálady jedné ze dvou vybraných postav. Tato aktivita je velmi bavila a nikdo z žáků neměl větší problém vystihnout jednotlivé momenty a nálady dané postavy z příběhu. Drobné, spíše zábavné komplikace, nastaly jen při poznávání tvářícího se smajlíka. Mračí se? Je rozzlobený či překvapený?

Obě tyto aktivity se dají bez problémů časově zvládnout. Žáci o ně projevili velký zájem, a proto jsme se k nim ještě vrátili. Předpokládají však seznámení se s hlavními hrdiny. Pokud žáci knihu nečetli, byl využit film a motivací pro přečtení dané knížky se stalo hlavně porovnat knižní pojetí příběhu či postavy s tím filmovým.

EU OPVK – ČD3

V této dílně jsme se přesunuli od pronikání do problémů postav a hrdinů k vyhledávání myšlenky či názorů autora se snahou je pochopit, komentovat, sdílet s ostatními spolužáky. Tato aktivita je zvláště pro mladší žáky poměrně náročná. Proto jsme jim umožnili v této ČD donést si svou knihu podle jejich zájmů, zaměření- v ideálním případě rozečtenou. Zvolili jsme metodu tzv. podvojného deníku. Žáci se vzájemně seznámili s přinesenými knihami. Za úkol pak dostali vybrat si z knihy libovolný úryvek a 15 minut pozorně četli. Po uplynutí této doby každý z žáků vypsal doslovný citát, část textu, která ho zaujala, do levé části deníku. Do pravé pak svými slovy stručně okomentovali, co nám chtěl autor v opsané části sdělit, vystihnout myšlenku či jádro problému. Zde se nejvíce projevila úroveň čtenářské gramotnosti. Dobří čtenáři neměli s tímto větší problém – svou knihu i autora dobře znali, myšlenku poměrně rychle vystihli a zapsali. Snad jen při její interpretaci a sdílení chyběla větší schopnost vyjádřit se, zvolit správná slova. Slabším žákům a těm, kteří méně čtou, musel s výběrem textu pomoct vyučující. S jeho rozborem pak formou sdílení i dobří čtenáři, kteří se svou prací již byli hotovi. Zde jsme využili možnosti vytvořit i třetí sloupek (lepší čtenáři komentovali a upravovali sdílené informace slabších žáků, pomáhali jim). Žáci měli možnost využívat tři možnosti zápisu a rozboru textu:

Zapsat ihned myšlenku při četbě a číst dál

Problém si poznačit tužkou do textu a po přečtení se k němu vrátit

Zapsat problém až na konci po přečtení textu

Tato aktivita je časově náročná, ne všichni žáci zvládli ve stanoveném limitu problém zapsat, rozepsat. Sdílení a komentáře probíhaly i v následující vyuč. hodině.

EU OPVK – ČD 4

Při této aktivitě jsme využili knihu s názvem Hunger Games – 1. díl (Suzanne Collinsová). Práce s touto knihou nabídla učiteli i žákům velké spektrum možností i aktivit. Vezmeme to postupně:

Tři žáci, kteří knihu/film znali, nám každý po svém povyprávěl děj. Zde se přece jen projevily problémy při interpretaci textu, někdy menší slovní zásoba, či volba správného slova, snad i stud některých žáků. Ostatní žáci (posluchači) se snažili na pokyn učitele vypravěčům pomoci svými dotazy. Tady už odpovídající takové problémy neměli. Nakonec se tato část protáhla déle, než bylo v plánu.

Následovala četba. Žákům jsme nakopírovali několik stran ze začátku knihy (vhodných pro aktivity do připraveného pracovního listu). Děti společně 15 minut pozorně četly.

Další aktivita byla zaměřena na to, jak se žáci dokázali orientovat v přečteném textu, a to ze širšího spektra pohledu. Měli za úkol se zabývat hlavní postavou (jaký vztah k ní má autorka?), dále přemýšlet nad tím, proč pro svou knihu zvolila právě tento název (případně hledat podobné případy z minulosti). Žáky zaujalo zejména porovnání způsobu vyprávění autorky – vyprávím já (hl. hrdina) – vžívám se lépe do role hl. postavy a strhávám s sebou i čtenáře = ichforma X erforma. Všechny tyto informace byly obsaženy v právě přečteném textu.

Některým žákům činila tato aktivita největší potíže. Šlo jednak o různost zadaných úkolů, jejich rozsah a možnosti jejich dalšího rozvíjení (fantazie) a také umět se orientovat a vyhledávat je v textu. Ani časově jsme se nevešli do limitu a pokračovali jsme v následující vyuč. hodině. Tato aktivita byla ze všech hodnocených určitě nejnáročnější.

EU OPVK – ČD5

Pro tuto lekci jsme jako výchozí text zvolili knihu Já nejsem neviditelná od Marcuse Sedgwicka.  S dětmi jsme se přenesli do trochu jiného světa. Naše škola každým rokem před Vánoci navštěvuje s kulturním vystoupením LDN v prostějovské nemocnici, takže problémy starých, nemocných, či v tomto příběhu slepých lidí jim nejsou úplně cizí. V první části lekce děti seděly ve dvojicích. Jeden se nedíval, druhý namaloval tři geometrické tvary různě rozmístěné na papíru. Formou kresebného diktátu se pak snažil svého souseda navést k překreslení co možná nejvíce podobného obrázku. Zde bylo zajímavé sledovat 2 věci. Jednak jakou mají žáci prostorovou představivost a dokážou vnímat instrukce druhého. Opačně u druhého žáka jsme hodnotili umění vyjadřovat se, jeho slovní zásobu a schopnost navést spolužáka správným směrem. A tady jsme zjistili větší úskalí. Žákům nedělalo problém při dobré instruktáži obrazce namalovat, umístit a orientovat se dle nápovědy, ale spíše správně pojmenovat jednotlivé části obrázku, odhadnout vzdálenost, někdy si pletli dokonce i strany. Celkově ale u této aktivity zažili žáci hodně legrace.

Poté následovala četba vybraného úryvku. Žáci hodnotili, zdali je reálné, aby sedmiletý bratr zvládl doprovázet svou šestnáctiletou slepou sestru přes všechny letištní kontroly do letadla tak, aby to nikdo nepoznal. Babička jedné žákyně velmi špatně vidí, popisovala nám, jak ji doprovází do obchodu či kostela. Sama přiznala, že by to takto ani ve svých třinácti letech nedokázala. Nakonec tento názor převládl u většiny žáků. Ukázka z knihy i s ní spojené aktivity se žákům velmi líbily, což dokazuje i skutečnost, že ihned po hodině si jedna žákyně knihu půjčila domů a dva žáci si ji budou přát pod vánoční stromeček.

EU OPVK – ČD6

Zde jsme využili knihu Spící město od autora Martina Vopěnky. Zaměřili jsme se zejména na to, jak žáci dokážou vnímat text či část přečteného děje. Z výše uvedené knihy jim byla nabídnuta ukázka, kterou jsme po dobu 15-20 minut společně četli. Tentokrát nejsou centrem pozornosti dětí postavy příběhu. Měly za úkol vystihnout autorovu schopnost působit svým vyprávěním nejen na sluch čtenáře (při hlasitém předčítání), ale zkouší jakoby pobídnout čtenáře, aby zapojil společně s ostatními hrdiny i zbylé lidské smysly. Tím se stává příběh pro děti pestřejší a živější. Každý žák po přečtení textu dostal pracovní list, na kterém bylo zobrazeno 5 smyslových orgánů- oko, ucho, noc, ústa, ruka. Děti pak samostatně doplňovaly do políček, co mohly na návštěvě u podivínské paní Jarky vidět, slyšet, cítit, ochutnat či čeho se mohly dotknout. Nakonec se ukázalo, že tuto aktivitu dobře zvládli i slabší žáci. Velmi je bavilo vyhledávat dané informace a přiřazovat je k jednotlivým smyslovým orgánům. I při závěrečné reflexi, kdy žáci navzájem sdíleli zapsané části z ukázky, se ukázalo, že všichni se s tímto úkolem dokázali vyrovnat.

Ve zbylém čase jsme využili i jiných forem práce s přečteným textem. Např. při čtení ukázky o tom, jak paní Jarka nabídla Kryštofovi pivo. Ten už několikrát marně žadonil po tatínkovi, aby směl ochutnat (a činil tak tajně). Teď když mohl, nechtěl. Čtyřem dětem se podařilo splnit zadaný úkol – doplnit vhodné přísloví na tuto situaci. Zakázané ovoce nejvíc chutná. Žáky také pobavilo i místní nářečí v textu- von, nemaj lidi, ty vole?, hele, voni hledaj bráchu… Celkově hodnotím tuto aktivitu jako velmi zdařilou.

Mgr. Dušan Matoušek


Zpráva z ověřování čtenářských dílen – 9.ročník

EU OPVK- ČD1

V této dílně jsme se s žáky zaměřili na problém zápletky děje. Nešlo ani tak o to pozorovat postavy v příběhu, jejich vlastnosti a schopnosti, ale zaměřit se na dějovou linii. Každý žák si mohl vybrat z nabízených knih nebo si přinést z domu vlastní. Zajímavá debata tak nastala hned na začátku hodiny, kdy žáci i učitel představovali své knihy i to, jaká kritéria upřednostňují při jejím výběru. Už zde se krásně ukázalo, kdo je opravdovým čtenářem a k vybrané knize má vztah nebo ji donesl jen tak, aby prostě splnil úkol.

Dále jsme přešli k samotné již zmíněné zápletce. Žáci si mohli vybrat libovolné místo ve třídě a 20 minut si nerušeně číst. Už v této době, pokud narazili na nějaký zajímavý problém, žáci začali sepisovat za dotyčnou osobu dopis, kde tento problém pojmenovali a případně požádali o radu. Pro porovnání schopností či vyspělosti žáků jsme použili stejnou metodu dopisů – vlaštovek, jako při podobné aktivitě v 7. třídě. Každý žák vhodil svou vlaštovku volně po třídě. Ta se tak náhodně dostala do rukou jiného spolužáka, který se ihned snažil poradit a zařadit svou odpověď do správné knihy. Tady se to- možná i vzhledem k většímu počtu žáků v 9. třídě- ve třech případech nezdařilo. Společnými silami a při vzájemném sdílení o problému pak žáci našli správného adresáta (knihu). Ve zbytku hodiny jsme využili času k obecné rozpravě o dopisu. Žáci se přiznali, že v dnešní elektronické době píší dopisy jen výjimečně. Přesto nebylo na škodu si některé nešvary připomenout- chybějící pozdrav, oslovení, datum, místo, velké písmeno při oslovení, podpis atd.

Na závěr lze říci, že šlo o velmi zajímavou aktivitu a snad i proto, že je velmi hravá a motivující, nebylo znát velkých rozdílů mezi žáky 7. a 9. třídy. Zvláště, když v sedmé třídě máme opravdu několik zdatných čtenářek.

EU OPVK – ČD2

U této aktivity jsme se zaměřili zejména na hlavního hrdinu příběhu. A protože jsme v 9. třídě, úkol byl žákům ztížen tím, že byly připraveny hned tři postavy podobných osudů a schopností. Použili jsme tři následující knihy:

Eragon (Christopher Paolini)

Čarodějův učeň (Otfied Preuβler)

Harry Potter a Relikvie smrti (J. K. Rowlingová)

Cílem tedy nebyl jen jednoduchý popis či charakteristika jedné postavy, ale formou různých aktivit i porovnání jejich životních příběhů a vlastností. V první části hodiny jsme žákům nabídli tři obrázky. Každý si vybral libovolný s tím, že se ho snažil nějakým způsobem popsat. Přestože bylo zdůrazněno, aby popis nebyl úplně dokonalý, vyčerpávající a ztížila se tak role hádajících spolužáků, popisovanou osobu poznali všichni. Na jedné straně tak žáci neprokázali schopnosti mírně znejistit či poplést spolužáka, na druhé straně jsme mohli ohodnotit poměrně výstižné popisy osob s dobrou slovní zásobou a formulací vět. Žáci se také mohli vžít do pocitů autora při jeho práci s postavami v příběhu.

V další části hodiny dostali žáci 20 minut na nepřetržitou četbu textu. Už tady si mohli vyhledávat hesla pro pracovní list, který jim byl ukázán. Dopředu tak byli seznámeni s úkolem, který je čekal. Využili jsme aktivitu s názvem Abeceda. Každé ze 12 polí začíná nějakým začátečním písmenem (někdy i více). Žáci vybírali z textu a zapisovali klíčová slova a pojmy hodící se k postavě. Minimálně v jednom případě pak měli za úkol svou volbu zdůvodnit. Zde vznikla mezi žáky zajímavá debata a učitel mohl vysledovat, jakým kritériím dávají žáci přednost při charakteristice postavy, jaké vlastnosti postavy je oslovují a proč.

Na závěr této dílny jsme se snažili zařadit i sebehodnocení. Žáci se ptali a navzájem si odpovídali na otázky spojené s první a druhou dílnou. Např.: S čím se ti lépe pracuje? S hlavní postavou příběhu či jinými hrdiny, jejich charakteristikou, vlastnostmi a popisem? Nebo raději vyhledáváš a komentuješ myšlenku či problém z textu? Která z aktivit tě nejvíce zaujala? Motivovala tě nějaká aktivita k přečtení knížky? Žáci by se prostě neměli bát sami sebe ani druhé hodnotit. Celá tato aktivita byla poměrně časově náročná a rozdělili jsme ji do dvou vyučovacích hodin. Na závěr jsme každý ze tří titulů nabídli k půjčení.

EU OPVK – ČD3

V 9. třídě jsme se nemohli vyhnout ani citlivému tématu rasismu. Žáci se s jeho problematikou setkávají v hodinách zeměpisu, OV, dějepisu, ale bohužel často i v osobním životě. Pro tuto aktivitu jsme vybrali tři knížky:

Běž, chlapče, běž (Uri Orlev)

Dračí polévka (Alena Ježková)

Anne Franková (Sid Jacobson)

Cílem se stala práce s postavami v příběhu. První část hodiny byla spíše o sdílení a vzájemné komunikaci na toto téma. V každé třídě je na naší škole několik romských dětí, proto je zde toto téma citlivé. Takže když učitel napsal na tabuli slovo RASISMUS a chtěl formou vzájemné diskuse či pomocí hesel psaných na tabuli rozpohybovat tuto aktivitu, z počátku narážel na ostych či nedůvěru. Začali jsme tedy od současné situace ve světě (uprchlická krize), přes naše emigranty v době komunistické totality (jak se k nim chovali v zahraničí) až k druhé světové válce. Při této obecné debatě se žáci jakoby chytli a společné sdílení těchto témat bylo nakonec velmi zajímavé.

Následně byla třída rozdělena na tři skupiny. Každá pracovala s jinou knihou. Při dvacetiminutové četbě měli žáci za úkol vyhledat a zapsat (s poznačením strany) do pracovního listu pasáže, při kterých se hlavní postava setkává s rasismem či má z něj obavy. V žádné skupině nenastal v tomto případě problém. Z každé knihy se podařilo vypsat alespoň tři projevy rasistického chování.

V závěru hodiny si pak žáci předčítali nalezené úryvky a vzájemně je komentují- někdy i doplňují z vlastních zkušeností. Zajímavé bylo také z hlediska času a doby, ve které žili, porovnávání např. polského Žida Srulika a jeho osudy za druhé světové války s postavou Vietnamce Luonga, žijícího vlastně v současné České republice. Jelikož ne všichni žáci jejich osudy znali, hlavní slovo zde měl učitel a tato diskuse byla z jeho strany řízena. Žáky však velmi bavila, zapojovali se, reagovali, ptali se.

EU OPVK – ČD 4

Tato aktivita se netýkala ani tak postav v příběhu, jako spíše umění najít v textu zajímavou myšlenku či problém, vypsat si ji a svými slovy ji okomentovat, interpretovat, snažit se jí porozumět a sdílet s ostatními žáky. Podobnou aktivitu (tzv. podvojný deník) jsme zkoušeli i v nižších ročnících, kde si žáci mohli přinést i svou rozečtenou knihu z domu. U žáků 9. ročníku jsme si chtěli ověřit, jak se s touto aktivitou vyrovnají v případě, že jim bude nabídnuta kniha, kterou neznají nebo o ní jen slyšeli. Z mnoha nabízených, v projektu nově zakoupených knih, si každý žák vybral jeden titul. Mělo to i svůj význam. Žákům se dostaly do rukou nově zakoupené knihy. Někteří totiž o ně velký zájem zatím neprojevili. Dostali pak 20 minut čas na soustředěné a pohodlné čtení. Na žácích jsme ponechali volbu, zdali si vybranou myšlenku zapsali ihned a pak pokračovali v četbě, či nejprve četli a poté si zapsali problém, který je nejvíce zaujal. Apelovali jsme na děti, aby do levé strany deníku vypsali opravdu jen stručně základ problému. Někteří přesto neodolali nebo nezvládli vystihnout jádro myšlenky a levá část deníku ani vymezený čas jim prostě nestačily. S tím pak samozřejmě souvisela i následující činnost – žáci zdůvodňovali výběr té či oné myšlenky a komentovali ji. Zhruba půlka třídy dokázala svůj stručně vyjádřený problém i náležitě okomentovat, vysvětlit. Ostatní – někteří ani nedopsali první část – měli s interpretací samozřejmě potíže. Učitel spolu s žáky, kteří už práci ukončili, se pak v rámci motivace pokoušeli těmto žákům pomoci – sdílet s nimi jejich problémy, vystihnout ho a stručně nastínit jeho řešení, komentář (ne ho vyřešit za ně) – jen je navést, aby sami vyjadřovali své myšlenky, nebáli se hodnocení, formulovali slova i věty. Hlavně díky tomuto vzájemnému sdílení se tato aktivita protáhla do další vyučovací hodiny.

EU OPVK – ČD 5

V rámci této aktivity jsme se rozhodli nabídnout žákům tři knihy, které jsou nějakým způsobem propojeny. Jde zejména o hlavní hrdiny knih a posléze o porovnání žánru. Žáci byli vedeni k tomu, aby si kladli otázky-Mají něco tito hrdinové společného? Co je spojuje? Najdeme nějaké stejné body v linii příběhu? Dají se porovnat žánry? V rámci následného sdílení a rozpravy o knihách se pak pokusit najít správné odpovědi. Jelikož jsme opět v 9. třídě, zkusili jsme dvě knihy, které žáci zatím nečetli, a které jsme jim chtěli tímto i představit, případně je motivovat k jejich přečtení (Čik, 3333 km k Jakubovi). Tyto knihy si rozdělily dvě skupiny zdatnějších čtenářů. Třetí, známou knihu Hobit, dostali žáci, kteří mají se čtením. Zde jsme využili toho, že někteří příběh znají z filmového zpracování.

Tentokrát žáci nevypisovali myšlenky přímo z textu. Snažili jsme se naučit je pracovat například s textem na obalu knihy, ilustracemi. To je důležité při vybírání si určité knihy k přečtení. Takže žáci přečetli stručný obsah na obalu a zkoušeli se podle zjištěných informací propracovat k různým závěrům: O čem děj knihy pojednává, jak asi příběh dopadne? Má nějakou myšlenku, kdo asi bude hlavním hrdinou? Každá skupina zpracovává tyto úkoly ke své knize.

V závěrečné části hodiny dostala každá skupina svůj pracovní list, kam žáci zapsali odpovědi na dané otázky při vzájemném sdělování si svých zjištění. Poté nám každá ze skupin představila svou knihu i své odpovědi. Následovala nejzajímavější část aktivity – vzájemné porovnávání všech tří knih – žánrů, hrdinů, odhodlání se pro nějakou cestu, případně za pomocí koho – čeho? Po počátečních rozpacích způsobených neznalostí knih, se nakonec rozproudila živá diskuse o různých možnostech vyústění příběhů a osudů jejich hrdinů. A jak to doopravdy dopadlo? Krásná motivace pro žáky si knihu přečíst.

EU OPVK – ČD 6

V této dílně jsme se opět zabývali vlastnostmi a charakteristikou hlavního hrdiny i postavami z jeho okolí. Jako pomůcka byla dětem rozdána kniha Obraz Doriana Graye (Oscar Wilde). Každý žák si donesl i svou fotografii. Při předběžném představení této zajímavé knihy ji nikdo z žáků neznal, a proto zde hrála důležitou roli schopnost učitele vpravit své žáky do děje a seznámit je s tímto podivuhodným příběhem.

Nejprve žáci poznali malíře Basila Hallwarda, který namaloval nádhernou podobiznu Doriana Graye. Měli čas 20 minut, aby si přečetli první vybranou ukázku z knihy. Následovala aktivita tzv. pětilístku, kde na základě správného a výstižného výběru různých druhů slov, vět, synonym atd. co nejpřesněji charakterizovali hlavního hrdinu Doriana Graye. Snad jen několik málo žáků s horšími znalostmi mluvnice mělo s touto aktivitou problém. Výhodou pro žáky bylo, že dostali vybraný text- nemuseli se tedy zdržovat vyhledáváním v knize.

Zajímavá práce čekala na žáky ve druhé části dílny. Měli se – v souvislosti s pokračováním příběhu – zamyslet nad otázkou: Vykonává-li člověk v životě zlo či naopak jen dobré věci, změní se nějak jeho vzhled, je to na něm poznat? V této zajímavé diskusi zaznělo mnoho různých názorů. Žáci hledali příklady ve svém okolí, z filmu či TV zpráv. Ty je asi nejvíce ovlivňují, protože zvítězil často prezentovaný názor svědků mnoha trestných činů : „Do něj bych to nikdy neřekl, byl vždy tichý, slušně pozdravil, pomohl…“ Na rozdíl od např.: „Podívej se na Hitlera, Goebbelse – to je ztělesnění zla.“ Zaznělo opravdu široké spektrum názorů a učitel musel debatu ukončit. V návaznosti na tento problém si každý z žáků vyndal svoji fotografii. V další chvilce měli za úkol pokusit se ji různě zdeformovat na počítači, ukázat jen část obličeje atd. Následně ji nabídli k nahlédnutí ostatním spolužákům – ti ji pak jako kontrast k jeho dříve milé a usměvavé fotce komentovali a zkoušeli k jednotlivým podobám přiřazovat i různé vlastnosti. Některé komentáře byly opravdu velmi trefné a zajímavé.

No a stejně jako deformovaná fotka se postupně měnil i osud našeho hrdiny Doriana Graye. Následovala četba druhé ukázky, kde už je z něj jiný člověk – zlý, krutý, ubližující lidem, dokonce vraždící. Jeho tvář se však nemění – proměna je vidět pouze na namalovaném obrazu. Zároveň nastal čas na druhou aktivitu – znovu formou pětilístku a úplně stejnou metodou. Jen jinými druhy slov, větami či synonymy „vyobrazit“ proměněný charakter a osobnost hlavního hrdiny. Zajímavé pak bylo i následné sdílení, kdy si žáci navzájem pročítali a porovnávali své pětilístky a vzájemně si doplňovali charakteristiky hlavní postavy. Tato aktivita byla pro žáky velice atraktivní, ve spojení s prací na počítači je velice bavila. Už samotné tajuplné téma různých lidských vlastností a vliv jejich proměn na podobu člověka žáky velmi zaujalo.  Tato aktivita je velmi časově náročná, nemá cenu ji uspěchat, a proto jsme ji nakonec rozložili do dvou vyučovacích hodin. O zmíněnou knihu byl mezi žáky obrovský zájem.

 

Mgr. Dušan Matoušek

Datum vložení: 14. 1. 2020 16:09
Datum poslední aktualizace: 14. 1. 2020 16:30

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Aktuální počasí

dnes, čtvrtek 28. 3. 2024
déšť 13 °C 5 °C
pátek 29. 3. jasno 14/3 °C
sobota 30. 3. jasno 20/7 °C
neděle 31. 3. polojasno 18/12 °C

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Datum a čas

Dnes je čtvrtek, 28. 3. 2024, 21:48:55